Proč tedy Hexen? Kdybych napsal recenzi na Heretic, asi by mě moje fanynky vyhodily z okna se slovy: "Takový starý???" No co, Hexen mi stejně Heretica hodně připomíná. Aby mi ho taky nepřipomínal - vždyť je to Heretic II. Ale jen částečně. (Část je cokoliv mezi ničím a vším. pozn.autora)

Tak předně: Hexen má příběh! Hurá!!! Celé tři věty! Ne, to skutečně není věc, kterou bych ráčil požadovat po střílečce. Snad jen trochu paradoxně pořád toužím po nějaké pěkné střílečce, kde nebudou žádní mrtví. Nemám rád krvavé obrazovky, nerad střílím do lidí (nebo jiných stvůr a nestvůr) z rotačního kulometu nebo plazmového děla. A proto mám rád Heretic. Co měl Heretic lepší než Doom? Celkem normální prostředí, obyčejné zbraně a méně krve, alespoň na první pohled to tak vypadalo. A co má Hexen? Autoři skutečně pochopili, že hry vypadající jako Doom II jsou zbytečně moc brutální už napohled, že pravé herní peklo nespočívá v tom, jak hrozné obrázky nakreslíte a že rotační kulomet patří do arsenálu vrtulníku.

Hexen se mi líbí. Líbí se mi jeho (dnes už docela obyčejný) 3D engine vyvinutý z Doomu II, jeho hranatá, ale probarvená grafika z Heretica i jeho atmosféra. Hned na začátku hry si vyberete své bojové přesvědčení. Jak jinak by se totiž dala nazvat volba mezi kouzelníkem, hraničářem a bojovníkem (v originále magic, cleric, fighter, přeloženo ve stylu DrD)? Není třeba popisovat princip hry (nebo ano???), je to prostě Heretic II. Takový hodně vylepšený Heretic. Například tu máme nějaké ty logické úkoly. Nemám je rád, nehraji podobné hry tak často, abych chtěl ještě navíc bezmocně procházet všechny prostory a zkoušet všechny možné varianty, kde co zmáčknout, vymáčknout, zasunout, vysunout nebo jinak použít. Bohatě mi stačí perverzní ohmatávání zdí v Doomu. Ale pozor! Ono slůvko "nějaké" logické problémy bylo myšleno spíše jako "hodně" logických problémů. Už mi to celé připadá jako poslední pokračování Dizzy, tam jsem taky bezmocně chodil a zkoušel, co se kde dá použít. S tím rozdílem, že v Dizzym se věci obvykle používají zcela logicky, zatímco Hexen si libuje v nelogických úkolech, jako např. zazvonit úderem pěsti na zvon, aby se v úplně jiné části komplexu otevřely tajné dveře. A to se mi skutečně nelíbí. Ale je to krok kupředu, snad první krůček k nějaké božské akčně-logické doomovce budoucnosti. Ovšem tento malý krok kupředu je ještě doplněn tím, že dost času (po startu) strávíte beze zbraně, takže celé desítky minut jen procházíte chodbami, ohmatáváte bezmocně zdi a nepřátele likvidujete na počkání úderem pěsti. To už není ani akční hra, spíše hra o nervy.

Naštěstí je Hexen velmi přitažlivý, takže snad se svými nervy vydržíte alespoň do druhého levelu. Pak si jistě všimnete i toho, že každý level je ještě rozdělen na podlevely, mezi kterými se pohybujete pomocí teleportů (tzn. klasicky), teleporty poznáte podle toho, že když do nich vstoupíte, váš IDE harddisk bude po následujících několik minut chrchlat jako nějaký přenašeč TBC.

Hra Hexen je rozhodně jednou z těch lepších doomovek, bohužel je na akční hru zbytečně moc zamotaná, a tudíž je zdlouhavá a dost rychle omrzí. Bylo by nesmyslné sledovat jednotlivé detaily a hledat malinké chybičky či specialitky. Podle grafiky (úvod i SVGA) nebo hudby (chaos na OPL3) taky nic neohodnotíte, protože jsou stejně promakané jako u ostatních velehitů. Hlavní tedy je, jaký dojem to na hráče dělá. A na mě to dělá dobrý dojem. Jsem totiž velmi trpělivý, zvláště po několikaletých zkušenostech se svým harddiskem. Pak už člověka nezarazí ani trhaná grafika na 133MHz procesoru, ani neschopnost hrát stereo hudbu na Sound Blasterech bez šíleného nastavování speciálních systémových proměnných.

Aley Keprt

Minimum: PC AT-486dx2 66MHz, 4MB RAM, 26MB HD
Originalita: 3     Grafika: 1     Hudba a zvuk: 2     Zábava a hratelnost: 3
Celkově: 70%       ABSolutně: ***
Bonus: DISKETOVÁ HRA!!! První krůček k superhře budoucnosti.
Mínus: trhaná grafika, strašně zdlouhavé chození odnikud nikam